Dobrovolné dražby (1)
Nedobrovolné dražby 
Archiv dražeb (17)
Dražební řád
Výklad pojmů
Kontakty
Nejnovější dražby
   10-2013 RD čp. 15 - Jablůnka
Dražební řád

Základní pravidla postupu dražebníka při výkonu dražební činnosti a činností souvisejících

 

Základní ustanovení

(1)     Tato „Základní pravidla postupu dražebníka při výkonu dražební činnosti a činností souvisejících“ (dále jen „Pravidla“) upravují v rozsahu daném platnou právní úpravou podrobněji problematiku provedení veřejné dražby podle zákona č. 26/2000 Sb., (zákon o veřejných dražbách – dále jen „Zákon“) ve znění zák.č. 120/2001 Sb., zák.č. 517/2002 Sb., zák.č. 257/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 181/2005 Sb., zák.č. 377/2005 Sb., zák.č. 56/2006 Sb. a zák.č. 315/2006 Sb.

(2)      Za podmínek stanovených zákonem č. 26/2000 Sb. v platném znění dražbu navrhuje osoba splňující podmínky tímto zákonem stanovené (dále jen navrhovatel) a dražbu, jejíž provedení je v rozsahu daném platnou právní úpravou podrobněji upraveno těmito „Pravidly“, provádí dražebník, společnost De-Rooy, s.r.o., IČ: 28640551 se sídlem  Stavební 995/7, 70800, Ostrava Poruba.

(3)     Veřejnou dražbou se rozumí veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na vydražitele, konané na základě návrhu navrhovatele. Dražebním procesem se rozumí celý dražební proces.

(4)     Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby vydražitel nenabývá kupní nebo jinou smlouvou, ale přechází na něj příklepem,  tj. jinou právní skutečností stanovenou zákonem (§ 132 odst. 1 občanského zákoníku). Důsledkem tohoto přechodu je pak nemožnost aplikovat některá ustanovení občanského zákoníku jako např. uplatňovat slevy, odstoupit od právního úkonu (přechodu vlastnictví příklepem) apod.

(5)     Dražba se nenazývá dražbou veřejnou z toho důvodu, že se jí může zúčastnit nejširší veřejnost ale proto, že je prováděna za účasti a vedení orgánů veřejné moci.

(6)     Všem účastníkům dražby zabezpečuje „Zákon“ stejné postavení v celém dražebním procesu a to zásadou rovnosti účastníků dražby.

 

Předmět dražby

(1)      Předmět dražby je specifikován ve „Smlouvě o provedení veřejné dražby dobrovolné či nedobrovolné“ a následně v  „Dražební vyhlášce“ V těchto dokumentech dražebník uvede přesné označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství, práv a závazků na předmětu dražby váznoucích a s ním spojených, pokud podstatným způsobem ovlivňují hodnotu předmětu dražby, popis stavu, v němž se předmět dražby nachází a  jeho odhadnutou nebo zjištěnou cenu v místě a čase obvyklou.

(2)      Cenu předmětu dražby zajistí dražebník (viz.§ 13 „Zákona“). U dražeb se provádí odhad ceny předmětu dražby jako odhad ceny v místě a čase obvyklé což odpovídá pojmu „tržní cena“ (§2 odst. 1 zákona č 151/1997 Sb. o oceňování majetku v platném znění).

(3)      Dražebník označí osoby mající právní důvod vztahu k dražbě (účastníci dražby, osoby mající zapsané právo k předmětu dražby apod.) a věci tvořící předmět dražby způsobem, vylučujícím jejich záměnu.

(4)     Pokud jsou předmětem dražby cenné papíry nebo věci a práva s kterými na základě vykonatelného rozhodnutí soudu nebo orgánu státní správy nelze nakládat, nemůže dražebník dražbu provést.

 

Dražební jistota

(1)     Dražebník je oprávněn žádat po účastníkovi dražby dražební jistotu.

(2)     Dražební jistota slouží k zajištění budoucích závazků účastníků dražby ve stanovené výši a formě. V případě zmaření dražby vydražitelem (není zaplacena cena dosažená vydražením) slouží dražební jistota k úhradě nákladů zmařené dražby a dražby opakované.

(3)     Lhůty pro složení dražební jistoty, maximální výši dražební jistoty a způsob její úhrady stanoví § 14 „Zákona“.

(4)     Vypořádání dražební jistoty v případě zmařené dražby je stanoven v § 28 odst. 3 a 4 „Zákona“ u dobrovolných dražeb a § 51 odst. 3 a 4 „Zákona“ u nedobrovolných dražeb.

 

 

Účastníci dražby a ochrana jejich osobních údajů

(1)     Účastníky dražby mohou být osoby právnické i fyzické a stát, splňují-li podmínky stanovené v § 3 „Zákona“, který zaručuje v dalších ustanoveních všem účastníkům dražby stejné postavení v celém dražebním procesu.

(2)     Účastník dražby doloží při zápisu do dražby platný občanský průkaz (fyzická osoba), nebo výpis z obchodního rejstříku, který není starší než jeden měsíc (právnická osoba) a doklad o zaplacení dražební jistoty - je-li vyžadována - (výpis z účtu o odepsání částky z účtu, poštovní poukázka, doklad o úhradě v hotovosti – pokladní složenka, záruční listiny osvědčující bankovní záruku apod.) a čestné prohlášení, že není osobou vyloučenou z dražby.  Poté se zapíše do listiny „Zápis do dražby“ a bude mu přiděleno dražební číslo. Zástupce účastníka dražby nebo zmocněná osoba předloží navíc plnou moc a čestné prohlášení zmocnitele (zástupce účastníka dražby) nebo čestné prohlášení a zmocnění (společná účast účastníků dražby).

(3)     Pokud to povaha předmětu dražby nevylučuje, je přípustná společná účast více účastníků dražby za účelem společného nabytí předmětu dražby. Podmínkou společné účasti na dražbě je, že bude před zápisem společných účastníků do seznamu účastníků dražby předloženo dražebníkovi čestné prohlášení všech společných účastníků  dražby, které bude obsahovat určení budoucích podílů na vydraženém předmětu dražby, jakož i zmocnění  osoby oprávněné společné účastníky na dražbě zastupovat a které bude opatřeno úředně ověřenými podpisy všech společných účastníků dražby.

(4)     Dražebník zajistí při zápisu do dražby vymezení diskrétní zóny tak, aby byla zajištěna ochrana soukromí účastníka dražby. V případě, že účastník dražby nemá čestné prohlášení, že není osobou vyloučenou z dražby, poskytne mu dražebník příslušný formulář k vyplnění spolu s poučením o důsledcích, které by mělo  vyplnění nepravdivých údajů. K zamezení úniku osobních dat zapisuje dražebník účastníky dražby do seznamu účastníků dražby způsobem, který znemožní číst data na tomto seznamu nepovolaným osobám. Po skončení zápisu účastníka dražby uloží dražebník jím předložené listiny takovým způsobem, aby nemohlo dojít k jejich zcizení či jinému zneužití. 

(5)      Zaměstnanci dražebníka a jiné osoby, které u dražebníka přicházejí do styku s osobními údaji účastníků dražby, jsou poučeni a písemně zavázáni povinností zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o bezpečnostních opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací. (§ 15 zák. č. 101/2000 Sb. o ochranně osobních údajů).

(6)     Dražebník provozuje na základě koncesní  listiny „Vedení spisovny“ komerční spisovnu společnosti De-Rooy s.r.o. (§ 63 a následující zákona  č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě). Činnost této spisovny je dozorována Moravským zemským archivem. V rámci provozu spisovny vede ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 „Zákona“ řádnou spisovou evidenci, spisový materiál týkající se dražeb ukládá a vykonává o něj péči.

(7)     Pokud účastník dražby využije možnosti nahlédnout do archivovaných písemností dražby (§ 9 odst. 2 „Zákona“),  postupuje dražebník podle článku IV. bod (4) těchto „Pravidel“.

 

Smlouva o provedení dražby

(1)     Náležitosti smlouvy o provedení dražby předepisuje § 19 „Zákona“ u dobrovolných a § 39 „Zákona“ u nedobrovolných dražeb. Smlouva, která nemá předepsané náležitosti a přílohy je neplatná. Smlouva o provedení dražby je zvláštním smluvním typem upravený přímo „Zákonem“ jako zvláštním smluvním předpisem. Obecný právní režim, jimž se pak smluvní strany řídí je občanský zákoník (§ 65 „Zákona“).

(2)     U dražeb dobrovolných může uzavřít smlouvu o provedení dražby více navrhovatelů, kteří musí splnit podmínky uvedené v §19 odst. 2 „Zákona“.

(3)     Věci, které nelze dražit (jsou vyloučeny z dražeb) v dražbě dobrovolné vylučuje ustanovení § 17 odst. 5, 7 a 8.

(4)     U dobrovolných dražeb musí být podpisy navrhovatele a dražebníka za podmínek uvedených v § 19 odst. 4 „Zákona“ na smlouvě ověřeny (legalizovány) ve smyslu § 10 odst. 1 zákona č. 21/2006 Sb. (zákon o ověřování) který stanoví, že legalizací se ověřuje, že žadatel listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní. Zda žadatel listinu před ověřující osobou podepsal či jen uznal podpis za vlastní je vyznačen v ověřovací doložce (§ 12 f) zákona č. 21/2006 Sb.).

(5)     U nedobrovolných dražeb § 39 odst. 7 „Zákona“ nařizuje, že smlouvy o provedení dražby musí být navrhovatelem a dražebníkem vlastnoručně podepsány  před orgánem pověřeným legalizací.

 

 

Oznámení o dražbě a vyznačení návrhu do katastru nemovitostí u nedobrovolných dražeb

(ochrana  vlastnických a jiných práv k předmětu dražby)

(1)     Dražebník zašle ve lhůtě sjednané ve smlouvě o provedení nedobrovolné dražby písemné oznámení o dražbě zástavnímu dlužníkovi, zástavci, dlužníkovi a zástavním věřitelům (§ 40 odst. 1 „Zákona“), jeho obsah je dán v § 40 odst. 2. Neplatnost právních úkonů zástavce respektive zástavního dlužníka po doručení oznámení o dražbě je dána v odstavci 3 citovaného paragrafu.

(2)     Dražební věřitel je skupina věřitelů uvedená v § 36 odst. 3 „Zákona“.

(3)     Účelem oznámení je podání informace o dražbě osobám uvedeným v § 40 odst. 1 umožňující komukoliv z nich, aby se bránil proti případnému neoprávněnému zásahu do svých práv.

(4)      V případě, že oznámení o dražbě nebylo prokazatelným způsobem doručeno osobám uvedeným v § 40 odst. 1 „Zákona“ dražebník dražbu neprovede. Tím se dražebník vyhne možnosti napadení dražby u soudu v tříměsíční lhůtě od skončení dražby a následnému prohlášení dražby za neplatnou pro porušení § 40 odst. 1 a 2, § 48 odst. 3 a 4 „Zákona“.

(5)     Je-li předmětem dražby nemovitost, zašle dražebník oznámení o dražbě (§41 odst. 1 „Zákona“) a případně oznámení  o nevydražení nemovitosti (§ 41 odst. 2 „Zákona“) katastrálnímu úřadu.   

 

Dražební vyhláška

(1)     Náležitosti dražební vyhlášky  předepisuje § 20 „Zákona“ u dobrovolných a § 43 „Zákona“ u nedobrovolných dražeb. Stanoví případy, ve kterých je nutno zveřejnit dražební vyhlášku na centrální adrese a okruh subjektů, kterým musí být dražební vyhláška zaslána a termíny jejího zveřejnění.

(2)     Dražební vyhláška obsahuje základní informace o předmětu dražby a o vlastních podmínkách provádění dražby. Protože dražbou vlastnické právo přechází a vydražitel předmět dražby nabývá „jak stojí a leží“ dražební vyhláška udává termíny prohlídky předmětu dražby, aby se potenciální účastníci dražby mohly předmětem dražby řádně seznámit.

(3)     Rovněž tak dražební vyhláška uvádí mimo jiné upozornění, že údaje o předmětu dražby jsou uvedeny pouze podle dostupných informací, případně, že navrhovatel za nesprávnost takových údajů zcela nebo částečně neodpovídá.

 

Organizační zabezpečení dražby

(1)     Dražebník je povinen dohlížet na průběh dražby, na činnost licitátora a dbát, aby dražba probíhala v souladu s právními předpisy a tímto dražebním řádem.

(2)     Dražebník označí budovu v které se koná dražba nápisem „Dražební budova“, místnost určenou pro výkon dražby nápisem „dražební místnost“ a prostor pro zápis účastníků dražby nápisem „prezence k dražbě“.

(3)     Prostor, ve kterém probíhá zápis účastníků dražby, má dražebníkem vymezenu diskrétní zónu.

(4)     V případě skládání dražební jistoty v hotovosti má pracovník dražebníka provádějící inkaso od účastníků dražby k dispozici přenosný trezor, strojní počítačku bankovek, infračervenou lampu na ověření pravosti bankovek a kalkulačku s tiskem. Každou složenou dražební jistotu uloží po kontrole složené částky a pravosti  bankovek do samostatné obálky, kterou zapečetí a nechá složitelem jednoznačně označit. V případě nevydražení se tak účastníkovi dražby vrátí dražební jistota v bankovkách, které před dražbou složil.

(5)     Dražební místnost vybaví dražebník počítačem s tiskárnou, v případě potřeby dataprojektorem s promítacím plátnem, záznamovým zařízením a vyvěsí v ní dražební vyhlášku. V prostoru vyhrazeném licitátorovi  umístí potřební dokumenty (dražební vyhlášku, záznamový materiál a dražební kladívko).

(6)     V případě nedobrovolné dražby, u níž nejnižší podání přesahuje 1,000.000,- Kč, zajistí dražebník osvědčení průběhu dražby notářským zápisem (§ 47 odst. 8 „Zákona“).

 

 

 

Bezpečnostní opatření při dražbě

(1)     Při dražbách zajistí dražebník pořadatelskou službu, která bude předcházet možnému porušování osobních práv účastníků dražby a veřejnosti (§ 11 a následující zákona č. 40/1964 obč. zák. v platném znění). Pořadatelská služba bude vybavena i pro možnosti použití krajních donucovacích prostředků.

(2)     Pokud bude dražební jistota skládána v hotovosti, je skládáno nejvyšší podání zejména při  společné dražbě movitých věcí nebo je dražen zvláště významný předmět dražby, zajistí dražebník osobní bezpečnost účastníků dražby, bezpečnost finančních prostředků vnesených do prostoru, kde je organizována a provedena dražba a ochranu osobních práv účastníků dražby a veřejnosti  asistencí bezpečnostní služby.

(3)     Před zahájením dražby budou účastníci dražby a veřejnost požádáni o vypnutí mobilních telefonů a seznámeni se zákazem používání jakýchkoliv záznamových prostředků v průběhu dražby. Na dodržení tohoto zákazu bude dohlížet pořadatelská resp. bezpečnostní služba.

 

(4)     Pořadatelská služba respektive pracovník bezpečnostní služby budou dohlížet na to, aby účastníci dražby  nečinili žádné kroky k tomu, aby mařili či jakýmkoli způsobem negativně ovlivňovali volný průběh dražby.

 

Znemožnění pletich při dražbě.

(1)     Pletichy při dražbě jsou trestným činem. Trestný čin pletich při veřejné dražbě upravuje § 128 a) a následující zák. č. 140/1961 Sb.  v platném znění (trestní zákon).

(2)     Přístup do dražební místnosti umožní dražebník účastníkům dražby 30 minut před zahájením dražby, veřejnosti umožní dražebník přístup do dražební místnosti 10 minut před zahájením dražby. Dražebník zajistí, aby nemohl některý z účastníků dražby zaplnit místnost, v níž dražba probíhá, sjednanou „veřejností“ a tím znemožnil ostatním účastníkům dražby účast.

Základním opatřením je zajištění dražební  místnosti odpovídající velikosti. Dražebník vykonává svou činnost na celém území České republiky. Dražební místnost zajiš»uje vzhledem ke geografické  poloze předmětu dražby zejména pronájmem zasedací místnosti zastupitelstva příslušného obecního nebo městského úřadu případně dostatečně velkého sálu místně vhodného hotelu.

Pokud se jedná o účastníky dražby, u které není dražební jistota vyžadována, budou se účastníci dražby od veřejnosti obtížně rozlišovat. V tomto případě bude pořadatelská služba dražebníka u osoby vstupující do dražební místnosti kontrolovat, že je zapsána do seznamu účastníků dražby a předložila čestné prohlášení, že je osobou, která není vyloučena z dražby. V opačném případě bude tato osoba považována za „veřejnost“ s právem vstupu do dražební místnosti 10 min. před začátkem dražby. Toto se netýká zaměstnanců příslušného živnostenského úřadu a zaměstnanců ministerstva pověřených prováděním kontroly.

(3)     Dražebník zajistí, aby čestná prohlášení předkládaná účastníky dražby byla „perfektní““ tj. úplná a platná (§ 23 odst. 2 „Zákona“). Nepravdivé doložení čestného prohlášení, že účastník dražby není osobou vyloučenou z dražby je další z možností pletich při dražbě. Podání čestného prohlášení je  jednostranný úkon účastníka dražby, jehož pravdivost nemá dražebník možnost ověřit, který však, pokud není pravdivý, zakládá trestní odpovědnost toho, kdo toto prohlášení učinil. 

(4)     Pro zamezení „bleskové“ dražby zajistí dražebník splnění požadavku § 47 odst. 9 „Zákona“, tj. příklep lze udělit nejdříve 3 minuty po zahájení dražby i pro výkon dobrovolných dražeb.

Licitátor po licitaci, kdy zůstala jedna nabídka jako nejvyšší,  bude dále postupovat ve smyslu ustanovení   § 23 odst. 9 „Zákona“ (u dobrovolných dražeb) resp. § 47 odst. 9 „Zákona“ (u nedobrovolných dražeb) a závěrem doplní: „vydražitelem se stává účastník dražby s dražebním číslem ….; tímto je dražba skončena“.

 

Úhrada ceny dosažené vydražením

(1)     Platbu ceny dosažené vydražením nelze dodatečně snížit, započíst a nelze ji uhradit směnkou.

(2)     Dražební jistota (a její příslušenství), byla-li složena se do ceny dosažené vydražením započítává. Byla-li složena ve formě bankovní záruky, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením v plné výši.

(3)     Lhůta pro uhrazení ceny dosažené vydražením u dobrovolných dražeb je odvozena od této ceny. Přesahuje-li tato cena výši 500.000,- Kč musí být tato lhůta uvedena ve smlouvě o provedení veřejné dražby dobrovolné a v dražební vyhlášce. Lhůty jsou uvedeny § 29 odst. 4 „Zákona“.

(4)     Lhůty pro uhrazení ceny dosažené vydražením u nedobrovolných dražeb jsou uvedeny v § 52 odst. 2 a 3 „Zákona“.

 

Upuštění od dražby

(1)     Dražebník je povinen upustit od dražby a to nejpozději do jejího zahájení, pokud by provedenou dražbou bylo protiprávně zasaženo do práv oprávněných vlastníků předmětu dražby nebo do práv třetích osob, kdy by byla ohrožena zásada veřejnosti dražby nebo pokud by bylo zasaženo do výkonu veřejné moci viz. ustanovení  § 22  dobrovolné dražby, resp. § 46 nedobrovolné dražby „Zákona“.

(2)     Důvody pro upuštění od dražby jsou stanoveny jednak explicitně ve výše uvedených ustanoveních citovaných paragrafů, jednak jde o důvody, které naplňují „skutkovou podstatu“ některého z uvedených důvodů § 22 resp. § 46 ale vyplývají z ostatních předpisů „Zákona“ a jiných právních předpisů zejména Občanského zákona (OZ) a Občanského soudního řádu (OSŘ).

(3)     Při posuzování sporných důvodů pro upuštění od dražby je dražebník odkázán na soudy. Není nadán pravomocí rozhodovat spor o právo či vydávat v tomto směru závazná rozhodnutí a neplatí pro něho zásada volného hodnocení důkazů (§132 OSŘ). V pochybnostech, kdy není zcela jasné, že se dražebník nedopustí protiprávního zásahu do práv jiných osob, dražebník od dražby upustí.

(4)     Dražebník rovněž upustí od dražby, pokud kdokoliv, a nemusí být v jakémkoliv vztahu k navržené dražbě, doloží, nikoliv prokáže  či dokáže, že navrhovatel není oprávněn navrhnout provedení dražby.

 

Zmaření a neplatnost dražby

 (ochrana vlastnických a jiných  práv k předmětu dražby)

(1)     O zmaření dražby se jedná, pokud vydražitel neuhradil zákonné lhůtě částku dosaženou vydražením (§ 24 odst. 1 a § 48 odst. 1 „Zákona“). Vydražitel, který dražbu zmařil, nenabývá předmět dražby a nesmí se zúčastnit dražby opakované. Pokud vydražitel, který dražbu zmařil, složil dražební jistotu použije se tato na úhradu nákladů dražby  zmařené a na úhradu nákladů dražby opakované pokud se tato koná. Pokud dražební jistota složena nebyla, nebo nedostačuje na pokrytí nákladů dražby nebo dražeb je dražebník oprávněn po vydražiteli, který způsobil zmaření dražby chybějící částku na úhradu nákladů vymáhat (§28 odst. 3, 4 a § 51 odst. 3 a 4 „Zákona).

(2)     Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby a to ve lhůtě do tří měsíců ode dne konání dražby. Po této době toto právo zaniká (§ 24 odst. 3 a § 48 odst. 3 a 4 „Zákona“).

 

Opakovaná dražba

(1)     Z důvodů ekonomie procesu dražeb byl zaveden institut opakovaných dražeb. Opakovanou dražbu upravuje § 25  a § 49 „Zákona“. Je třeba zdůraznit, že je možno provést pouze jednu opakovanou dražbu. Není možné pořádat více opakovaných dražeb např. proto, že je předmět za sjednané nejnižší podání neprodejný.

(2)     Smlouva o opakované dražbě musí být uzavřena do  10ti dnů  od doručení protokolu o provedené dražbě nebo o vyrozumění o zmaření dražby. Tuto smlouvu lze uzavřít jen v případě, že vydražitel  předchozí dražbu zmařil, nebo v předchozí dražbě nebyl předmět dražby vydražen. Pokud dražebník od předchozí dražby upustil, nebo pokud byla předchozí dražba prohlášena za neplatnou, nelze opakovanou dražbu provést. U nedobrovolných dražeb je v § 49 odst. 2  uvedena další podmínka, která opakovanou dražbu vylučuje.

(3)     Smlouva o provedení opakované dražby, která musí mít náležitosti podle  § 19 resp.§ 39 „Zákona“ je závislá na údajích a označeních v předchozí smlouvě. Proto není možné označit v opakované dražbě předmět dražby či jednotlivé dotčené osoby dražebního procesu jinak, než v dražbě předchozí a smlouvu nelze ani měnit různými dodatky. Totéž platí i pro případ, kdy se stanou příslušenstvím či součástí k předmětu dražby některé věci v mezidobí mezi předchozí a opakovanou dražbou.  Tyto se nemohou stát vlastnictvím vydražitele.

 

 

Protokol o provedené dražbě

(1)     Náležitosti protokolu o provedené dražbě upravuje § 27 u dobrovolných resp. § 50 u nedobrovolných dražeb „Zákona“. Protokol je dokumentem, v němž jsou předepsaným způsobem zaznamenány údaje o provedené dražbě a o jejich výsledcích.

(2)      Protokol o provedené dražbě vyhotoví dražebník v potřebném počtu stejnopisů okamžitě po skončení dražby.

(3)     V případě, že by se účastník dražby nebo jiná osoba, jejíž práva byla dražbou dotčena, rozhodl podat u soudu žalobu na neplatnost dražby, je tento  protokol podkladem pro zjištění relevantních informací. Slouží také při kontrole dodržování podmínek pro organizování a provádění dražeb pracovníky živnostenských úřadů a ministerstva.

(4)     Vydražiteli nemovitosti u dobrovolných dražeb může sloužit protokol o provedené dražbě i jako podklad pro získání půjčky u peněžního ústavu na zaplacení či doplacení ceny dosažené vydražením.

 

Daň z převodu nemovitosti při dražbě

(1)     Poplatníkem daně z převodu nemovitosti ve veřejné dražbě je vydražitel. 

(2)     Základem daně z převodu nemovitosti je cena dosažená vydražením (§10 e) zákona č. 357/1992 v platném znění).

(3)     Daňové přiznání je poplatník povinen podat místě příslušnému správci daně do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo vydáno potvrzení o nabytí vlastnictví k vydražené nemovitosti (§21 odst. 2 c) zákona č. 357/1992 v platném znění).

 

Potvrzení o nabytí vlastnictví a předání předmětu dražby

(1)     K přechodu vlastnického práva k předmětu dražby na vydražitele dochází okamžikem udělení příklepu. V zájmu zabránění prodlení s úhradou ceny dosažené vydražením a následným soudním sporů stanoví zákon zvláštní odkládací podmínku, podle které dojde k přechodu vlastnického práva až úhradou ceny dosažené vydražením v zákonem stanovené lhůtě (tato lhůta je uvedená v dražební vyhlášce), se zpětnou účinností k okamžiku udělení příklepu. V opačném případě k přechodu vlastnického práva nedojde, dražba je zmařena a z vydražitele se stává tzv. „obmeškaný vydražitel“, při čemž je nerozhodné z jakých důvodů vydražitel svou povinnost nesplnil.

(2)     Náležitosti potvrzení o nabytí vlastnictví uvádí § 31 resp. § 54 „Zákona“. Toto potvrzení vydá dražebník vydražiteli bez zbytečného odkladu, jakmile na vydražitele přešlo vlastnictví k předmětu dražby (vydražitel zaplatil cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě). Jde-li o nemovitost dražebník zašle potvrzení o nabytí vlastnictví s náležitostmi a s ověřeným popisem dražebníka na příslušný katastrální úřad.

(3)     V případě dražby nemovitosti se zapsanými zástavními a jinými právy, u které je navrhovatelem konkurzní správce (nemovitost tvoří součást  konkurzní podstaty úpadce), zástavní práva vydražením zanikají. Rovněž tak nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, která prohlášením konkurzu nelze provést (§ 14 odst. 1e) zákona o konkurzu a vyrovnání) jsou prohlášením konkurzu přerušena a oprávnění nakládat s majetkem přešlo na správce konkurzní podstaty. Proto po nabytí vlastnictví vydražitelem zašle konkurzní správce na  příslušný katastrální úřad potvrzení o zániku těchto práv.

(4)     Věcná břemena váznoucí na předmětu dražby zůstávají přechodem vlastnictví nedotčena. Nejde-li o případ uvedený v odst. (3) tohoto článku, zástavní práva nezanikají. To platí i o právech vyplývajících ze smluv o převodu nemovitosti. U nedobrovolných dražeb se věcnými břemeny a předkupním právem zabývá § 56 „Zákona“, právy které zajiš»ují pohledávky se zabývá § 57 „Zákona“.

(5)     Předání předmětu dražby upravuje § 32 resp. § 55 „Zákona“. „Zákon“ stanoví dva režimy předání a záznamu o předání, při čemž  pro pří nemovitosti, podniku, nebo organizační složky podniku jsou stanoveny přísnější podmínky.

(6)     Veškeré náklady spojené s předáním a převzetím předmětu dražby nese vydražitel. Nebezpečí škody na předmětu dražby přechází z jejího držitele na vydražitele dnem předání předmětu dražby. Pokud dojde k majetkové újmě v důsledku škody na předmětu dražby, nese ji až do předání předmětu dražby vydražiteli držitel (zpravidla bývalý vlastník).

 

Shrnutí

Výše uvedená “Pravidla“  upravují respektive rozšiřují postup dražebníka v rámci zákona č. 26/2000 Sb. v platném znění. Jsou závazná pro všechny zaměstnance dražebníka a další osoby, které se spolu s dražebníkem podílejí, nebo budou podílet na dražebním procesu.  „Pravidla“ budou dražebníkem pravidelně upravována a doplňována tak, jak se bude měnit stávající legislativa o veřejných dražbách a zákony související, zejména připravovaná změna zákona o veřejných dražbách, účinnost insolvenčního zákona a další.

Mimo zákonný rámec provádění veřejných dražeb zahrnul dražebník do  těchto “Pravidel“ kapitolu XVI. týkající se daně z převodu nemovitosti. Na základě zkušeností s prováděním veřejných dražeb jde o problematiku, která není účastníkům dražby vždy naprosto jasná. Proto dává tato kapitola alespoň vodítko těm, kteří nejsou v problematice daní příslušně informováni.  

 

V Ostravě, Leden 2011

 







designed by FreeDesignDepot.com
Dražební řád |  Výklad pojmů |  Kontakty
Copyright © 2014 De-Rooy s.r.o